Každý outdoorový nadšenec to zná. Neodolatelné volání nádherné přírody. Stačí hodit batoh na záda a zamávat civilizaci na rozloučenou. Aspoň na víkend. Skvělý plán. Proč ne. Myslete ovšem také na to, že ta krásná příroda nepatří pouze nám. Patří všem. Tedy i zvířatům. Na ty více či méně můžete narazit všude. Řekneme si, jak takové setkání zvládnout.
Hurá do přírody
Zima pomalu ale jistě ztrácí slovo a přichází teplo. Neodvratně se blíží hlavní sezóna procházek, výletů a výprav. Pro mnohé to znamená krosnu, stan a nedotčenou krásu a čistotu rozlehlých lesů a impozantně se tyčící vrcholky hor. Kromě skvělého relaxu, vyčištění si hlavy a spousty kilometrů v nohách ovšem můžete potkat víc, než jste původně chtěli. Divoká zvířata.
Nemyslete si, že vám se tohle stát nemůže. Radši se na tuto sice málo pravděpodobnou situaci připravte. Na takovou srnu narazíte na procházce na mnoha polích či loukách. Jezdci na koních je v přírodě potkávají běžně. Ovšem srnky nepatří zrovna mezi ty obávané a potencionálně nebezpečné druhy.
Červené majáčky by se vám měly naopak rozsvítit při pomyšlení na takového divočáka, který se řadí také mezi poměrně rozšířené obyvatele našich lesů. Ten už dokáže nepříjemně potrápit. Mezi potencionálně nejvíce nebezpečná zvířata ale patří velké šelmy. Na našem území se nachází 3 – rys, vlk a medvěd.
Co dělat při setkání s divočákem
Na kňoura či bachyni můžete narazit třeba i když si vyběhnete na pár kilometrů do lesa. Silné a mohutné řezáky divočáka mohou způsobit vážná zranění, a dokonce i usmrtit. Statisticky ovšem k takovým extrémním útokům dochází tak zřídka, že se jedná o promile procent.
Jako všechna divoká zvířata i divoké prase je přirozeně plaché. Vzájemné setkání netěší obě strany, na to myslete. Prase ovšem na rozdíl od lidí disponuje velmi dobrým sluchem a čichem. Při většině střetů tedy o vás bude vědět dříve než vy o něm a zařídí se tak, aby vás potkat nemuselo. Takže win-win situace.
V horším případě, kdy se prase rozhodne zaútočit, činí takto zpravidla v sebeobraně. Může se to stát v případě, že ho vaše přítomnost nečekaně překvapila a ocitnete se příliš blízko. Bachyně s mladými mláďaty patří mezi obzvláště útočnou sortu divočáků. Nejedná se ovšem o nic jiného než o obranu jejích potomků. Pochopitelné.
Pokud tedy narazíte při svých výpravách na pašíka poraďte si následovně: Snažte se zachovat klid a tvářit se, že vlastně neexistujete. Dejte mu prostor vzdálit se po anglicku. Ovšem pokud se tak nestane, nepanikařte. Využijte strom či jiný úkryt v blízkém okolí. Štětináče po chvíli přestanete zajímat. V krajním případě se můžete pokusit odradit prase pepřovým sprejem, ten je dokonce statisticky účinnější než použití krátké zbraně. Předpokládáme totiž, že s účinnou dlouhou zbraní se běžně po lese pohybují pouze myslivci.
Setkání se šelmami
I v tomto případě platí, že se jedná o plachá zvířata a setkání s vámi se budou snažit maximálně vyhynout. Proto v přírodě narazíte častěji na známky přítomnosti těchto zvířat jako například stopy nebo známky drápů na stromech. Rys, vlk ani medvěd člověka nepovažují za případnou kořist. Rysa ani vlka z důvodu jejich extrémní plachosti téměř nemáte šanci u nás potkat.
Co dělat při setkání s medvědem
Medvěd sám také lidi záměrně nenapadá. Drží si odstup a platí u něj to samé jako u divočáka. Slyší a cítí vás podstatně dříve, než si stihnete uvědomit, že se nacházíte v jeho blízkosti. Pokud se chystáte na území s výskytem medvědů, nespoléhejte pouze na tyto obrovité chlupáče a jejich plachost. Dobrá prevence a teoretická znalost se hodí v každém případě. Takže jestli se chystáte na území s výskytem medvědů, přibalte si do batohu sprej proti medvědům.
Ideálně nevstupujte na území s hustým a nepřehledným podrostem. Pohybujte se pouze přes den. Zrána i k večeru buďte nadmíru obezřetní. Nikdy se nepohybujte sami a zůstávejte na vyznačených turistických cestách. Upozorňujte na svou přítomnost hovorem, boucháním či rolničkou na vybavení. Nepoužívejte výrazné vůně, které by medvěda mohly přilákat. Jídlo mějte neprodyšně uzavřené.
V případě, že na medvěda i přesto narazíte, zůstaňte klidní a nepanikařte. Zhodnoťte situaci. Nekřičte na něj. Dejte mu dostatek prostoru, aby se mohl bezpečně vytratit. Rozhodně se k němu nepřibližujte. Pokud ho svou přítomností překvapíte a budete příliš blízko, může zaútočit v sebeobraně. Nad útěkem před medvědem nepřemýšlejte. Dokáže běžet přes 45 km/h, a navíc budete v běhu působit jako kořist.
Vyhněte se také očnímu kontaktu, ten nejen v případě medvěda může vyvolat útok. Pokud se postaví na zadní a točí hlavou ze strany na stranu, nebo vás následuje, mluvte klidným a hlubokým hlasem, snažte se udělat mohutnější a větší – zvedněte ruce nad hlavu. Ustupujte vždy čelem, neotáčejte se k němu zády. Sledujte jeho reakce.
Pokud při vašem ústupu medvěd pokračuje za vámi, můžete odhodit batoh či bundu, abyste jeho pozornost odvedli od vás. Zachránit vás může také nejbližší strom. Vylezte vysoko a vyčkejte na to, až bude vzduch čistý. Pokud se ocitnete medvědovi tváří v tvář zčistajasna a nemáte prostor na žádný jiný manévr, hrajte mrtvolu. Stočte se do klubíčka, buďte potichu a nehýbejte se. Takto vyčkejte na odchod medvěda.
Co si vzít s sebou na obranu proti zvířatům do přírody
Při balení si do batohu kromě užitečných pomocníků jako nůž, multitool, svítilna dejte také pepřový sprej nebo pořádný a velmi účinný obranný prostředek v podobě pepřové pistole. V nejhorším případě vám může při takovém střetu pomoci.
Obecně než útok divokého zvířete, člověka může ve volném prostranství více ohrozit infekční hmyz, přírodní katastrofy, dopravní prostředky, špatná výbava či potulný nebo špatně vycvičený pes. Jak se zachovat při útoku psa píšeme v našem předchozím článku.